Home Na čem jezdím David SD 900 Darmah

David a Darmah

DUCATI SD 900 DARMAH

 

Co k tomu napsat?! Asi jen splnění snu, který jsem snil více než 20 let… Motocykl po kterém jsem toužil od chvíle, kdy jsem po koupi první Ducati pochopil, že pravé Ducati jsou vlastně jen dvě: Hřídelák a 851/888…

Nejdřív se musím smířit s myšlenkou, že levnej hřídelák je dneska čirá utopie a pokud tento motocykl konečně chci mít doma, budu muset vysolit nemalou částku. Někdy letos zjara ( 2013 ) se ke mně dostala informace, že klubový kolega tohoto Darmaha tak nějak je ochoten prodat. Několik telefonátů, mailů a vnitřní srovnání se s požadovanou sumou. Vše jsem podkládal zkoumáním dostupných informací z literatury a webových stránek.

      01

No nic, domluvená schůzka s prohlídkou a jedu rovnou s vozíkem. Čudla vykládá, já potichu obdivuju… Vše předvedeno, Čudla instaluje baterku, pouští benzín do obou Dell Orto, sytič, prošlapává motor klikou a potom jen klik startéru. Darmah na první otočení hřmí pražskou ulicí. To se ve mně všechno finálně láme, jasně paráda, tady jsou peníze, nakládáme !!! Nemůžu se dočkat až se na TOMHLE konečně svezu!!!

Nemůžu dospat, ráno sluníčko a tlačím ven Darmaha. Montuju zrcátka, nějakou německou značku z šuplíku, beru na sebe džíny a bundu, opakuju předvedenou procedur a nedočkavě ohřívám. Řadím klap za jedna a jedeme… JEDU S HŘÍDELÁKEM !!! Pomalu ohřívám, mířím na Beroun, Nižbor, Rakovník, samý zatáčky, kopce, pěkná silnice, uvidíme, co tahle mrcha ještě umí. Musím podotknout, že na budíku mého Darmaha je nějakých 17 tisíc kilometrů. Je z Rakouska od druhého majitele s veškerou dokumentací a údaje jsou velmi autentické. V loňském roce prodělal kompletní servis u Roberta Papežíka a Darmah tiká jak hodinky. Máme ohřáto, známá silnice a trochu přikládám. Vono to funguje! Motor po překročení nějakých 5.000 otáček začíná pěkně ožívat, dvoupístkové brzdy fungují slušně. Podvozek na rychlejší tempo neprotestuje, gumy drží. Šněruju zatáčky, skládám Darmaha zleva doprava, pobídky k svižnějšímu tempu jsou stále častější a najednou si uvědomuju, že známou silnicí letím svým výletním tempem 120-140 jak na moderní motorce! Pravda, utažené pomalé zatáčky nemá ke své délce Darmah rád ale dlouhé rychlé protahováky přímo miluje. Brzdím v Rakovníku na kafe, zaznamenávám několik obdivných pohledů a vrčím dál. Lesem na Lány, další zatáčky, kopečky a mířím pomalu domů.

      02

Po příjezdu mudruju nad pokročilou technikou motocyklů 70tých let. Můj Darmah je z úplně první série z roku 1977. Má sériově montovaný tlumič řízení, lehká elektronová kola ( pouze prvních 150 kusů ), velmi výkonné brzdy, velmi atraktivní černozlatý design, 68 koní a maximálku 195 km/h. Motorka jak řemen !!! Poctivý železo, kterému musí pilot vládnout pevnou a jistou rukou a které i dneska dokáže pozlobit. Motor vychládá, praská, otírám drobnou olejovou mlhu z hřídelí a vývodu snímačů zapalování… Asi bych tohle dokázal dělat donekonečna. Cítím pod hadříkem vychládající kov, který ukázal co umí. Odpočívá.

A vrchol léta 2013? Takový nenápadný telefonát od Petra Papežíka: Čau, jak a s čím jedeš na Ducati Den ?! Pojeď na Darmahu, já vezmu Hailwood Repliku a uděláme královský výlet! No, tomu se nedá odolat! Takže ráno brzdím u Petra a za chvilku oba královští hřídeláci burácí přes Slaný, Zlonice, Háznburk do Mostu. Petrova Mille je přeci jen o trochu rychlejší, topím víc než chci. Petr upaluje, je to docela rychlý… A na okruhu v Mostě je spousta novejch motocyklů ale jen my dva Králové !

      03

-David-