Home Na čem jezdím Radek SS900

Radek Novák - SS900

Září roku 2002 bylo pro mé motocyklové srdce velmi pohnuté. Se slzou v oku jsem předal mého milovaného M600SP do rukou nového majitele. Můj maličký leč milovaný desmodue snad našel dobrého panovníka. Odplatou mi bylo získání motocyklu 900SS i.e., který do té doby vlastnila společnost Moto Italia a k mé mírné nelibosti se na něm mnohý z Vás měl tu čest povozit. Tento motocykl už na první pohled jeví známky dospělé Ducati. Plně nastavitelná přední vidlice, šestistupňová převodovka, hliníková zadní vidlice, 5,5palcový zadní ráfek a hlavně kraválpůsobící suchá spojka! Navíc tento model je osazen velejemně nastavitelným zadním tlumičem Ohlins a všechny kapalinové hadice jsou pancéřové. Přiznám se, že design Piera Terrablanche mě neuchvátil hned od začátku, nicméně titanově šedé barevné provedení motocyklu s  červenými koly Marchesini, ve stylu výročních modelů Senna, mě začalo oslovovat stále více.

Od září do konce sezony jsem najezdil cca 4000 km a s motocyklem jsem se hodně rychle sžil. Ovládání nového supersporta je o mnoho civilnější ve srovnání se starým, karburátorovým. Naprosto jiná geometrie přední vidlice, jiný posez jezdce za delší, jinak tvarovanou nádrží dělá tento motocykl o mnoho civilnějším než býval předchozí ortodoxní sportovec devadesátých let.

Ale nebyl bych to já, abych se v tom hned přes zimu neštoural! Karbonový výfukový koncovky, KN filtr, SBS racing brzdové desky, tlumič řízení a protože mě se moc hubnout nechce, tak musela motorka. Veškeré všechno co se z ultralehkého karbonu sehnat dá, jsem na to navěsil!

900_1 

Neboť v roce 2003 nebyla zima tak z propadeně dlouhá jako letos tak první pořádné sblížení s motocyklem po mém zásahu proběhlo v polovině března na mosteckém okruhu. První zážitky byly excelentní, ta změna proti zašpuntovanejm konzervám to se snad ani popsat nedá! Otevřená devítistovka dokáže pořádně zatáhnout za zápěstí! Tak, teď ohřát gumy a opatrně poznávat rozdíly oproti minimonstříkovi. Jak jsem byl zvyklý, plná 5 do retarderu, to už tady moc nešlo, řítil jsem se tam něco přes 200 a na to jsem se nějak necejtil, dal jsem za 5 a vyděšeně to tam poslal ? dobrý ! Největší šok přišel v zadním vracáku. Něco mě v zatáčce chytlo za koleno ! Tak strašně jsem se lekl, že jsem s sebou málem praštil ! Až po chvilce mě došlo, že to byl kolení slider, který jsem tímto odpanil! Slává !!! O pár kol už jsem se osmělil a do retarderu jsem už jen lehce zaklapnul ! A pak už to šlo ráz na ráz brzdy, vingl, plyn a tak furt dokola! Tehdy jsem poznal v čem je ukryto kouzlo a síla tohohle vzdušníka ! Potenciál motoru, který vznikl v  polovině 70. let pro model Pantah je dodnes nedostižitelný, průběh dvouventila ve středních otáčkách je tak skvělý, že než někdo rozdýchá čtyřválce do toček aby to jelo, já už řadím a brrrrr pryč. A mluvit o jízdních vlastnostech Ducati ve srovnání se zbytkem světa? Na toto téma už bylo popsáno mnoho stránek odborné literatury.

900_2

A tak to chodí dodnes. Dál si vrčím krajinou s milovaným desmodue a i když už to není moje žlutá šestička mé srdce stále jásá.

-radek-  (2004)