Místo konání: Kořenov
Značka na mapě je přesná poloha místa konání akce.
GPS souřadnice: N 50° 45' 49.68'', E 15° 22' 35.04''
Letošní jarní klubové setkání jsme se s Jirkou rozhodli uspořádat v našich severních horách. Přeci jen hledat lokalitu, kterou jsme ještě klubově nenavštívili je čím díl složitější. Tentokrát nám trvalo poměrně dlouho najít odpovídající prostory, ale nakonec se na nás přeci jen usmálo štěstí v podobě nádherně zrekonstruované Lesní chaty v Kořenově. Lokalita Kořenova vítězila hlavně zásluhou neskutečně krásných silnic v okolí a Jirkova znalost zdejších silniček slibovala záruku parádního svezení. Pod tlakem tohoto faktu jsem si řekl, že nic neponechám náhodě a svojí ST4S jsem obul do nových Michelin Pilot Road.
Páteční příjezd jsme pojali příjemně výletně-sportovně, jak ostatně STéčko slibuje. Trasa přes Dubou, podještědí, Železný Brod a nahoru do Kořenova byla nádherná a děkoval jsem za nové obutí. STéčko na zdejším kvalitním asfaltu protahovalo zatáčky v neskutečných náklonech. V Lesní chatě jsme byli, asi díky našemu tempu, první, krásné ubytování, okolní klid, výhled na jizerské a krkonošské kopce nám ještě umocnil dojmy z krásného svezení. Ale po chvilce se ozývá první temné bručení a kamarádi se začínají sjíždět. Překvapení bylo z příjezdu Martina Kopala na krásně upravené SS750, která pod ním vypadá jako pravý superbike :-) Radost ze shledání, příjemná obsluha, plány a debaty o nadcházející sezóně naplnily páteční večer.
Sobotní slunečné dopoledne slibuje krásný ducatí den. Po snídani se s několika kamarády shodujeme, že tu přeci nebudeme jen tak sedět, jsme tu kvůli ježdění a tak tradá do Harachova. Zase ty nádherně rychlé protahováky a vítá nás Harachov. Nebyl jsem tu snad 15 let a městečko se neskutečně změnilo. Penzion vedle penzionu, restaurace na restauraci, vše nádherně uklizeno, nakašírováno, o návštěvníky se přetahují. Dáváme si dopolední „italské kapučíno“, obdivujeme mamutí můstek a zpět do sedaček našich ořů. Mám neskutečnou radost z dnešního ježdění a každá zatáčka přede mnou mne nutí blbnout. Nádhera, tohle bohužel ve středních Čechách není…
Po příjezdu se vítáme s dalšími účastníky, lehký oběd a už se těším na odpoledne. Jirka se po letech ujímá vedení našeho výletu a hřmění se rozléhá nad horami. Přeci jen, skoro 40 Ducati není žádné šumění!
Dolů do Desné, nahoru na Souš, přejezd vrškem Jizerek, Frýdlant, před Libercem nahoru na Bedřichov a brzdíme před překvapením dnešního odpoledně: letní bobová dráha v Janově! Super zábava ale i překvapení, kdy někteří střelci krotící naše italské superbiky s obavami hledí na plechové korýtko.
A jedeme dál krásnými silničkami Jizerských hor. Opravdu nádhera, radost a nadšení!
Sobotní večer, úsměvy, plány co kdo jak a na čem, zmatky kuchaře Svatopluka, a usínám nějak spokojeně s myšlenkou na zítřejší svezení.
U snídaně přemlouvám bráchu a Lukáše, že si tu Souš dáme ještě jednou. Nadšený souhlas, sbalit a duníme. Ještě jeden sjezd do Desmé, výjezd na Souš a přejezd Jizerských hor je opravdu jedno z nejhezčích svezení, kde jsem jezdil. Paráda !!! Ve Frýdlantu brácha žbrblá, že je ze své SS900 už celý omačkaný, tak nabízím svojí ST4S. Dlouho jsem na bráchovo SS900 nejel a naprosto mě překvapila lehkost a výkon tohoto strojku. No mazali jsme to na Nový Bor, Českou Lípu a Litoměřice naprosto nepředpisovým tempem a chvílemi to vypadalo jako taková malá česká TT. No nic, brácha mi to v Litoměřicích zase vzal, Lukáš okukuje obroušené stupačky na své Multistradě a dál mažeme již volněji. Terezín,Slaný a jsem doma.
Škoda, že tenhle víkend nebyl delší…
-David-
poslední aktualizace: 22/09/2020 11:53
Ondřej Slanina